Přístupnost:
E-shop Potřebuji pomoc hned

Nejčastější onemocnění

Ve vyšším věku se nemoci málokdy vyskytují po jedné. Typický pacient nad sedmdesát let má tři až pět chronických onemocnění současně a k tomu odpovídající počet léků. Právě tahle kombinace — ne jednotlivá diagnóza — určuje, jak dobře se člověku žije. Tenhle přehled má pomoct zorientovat se v tom, co se u seniorů objevuje nejčastěji a čeho si všímat.

Nenajdete tu návody na léčbu. Cílem je vědět, kdy jít k lékaři a na co se ho zeptat.

Srdce a cévy

Nejčastější skupina onemocnění a hlavní příčina úmrtí. Patří sem vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a poruchy srdečního rytmu, zejména fibrilace síní.

Čeho si všímat: dušnost při běžné činnosti, která dřív nebyla, otoky kotníků, náhlé přibývání na váze během několika dnů, bušení srdce, závratě, bolest na hrudi.

Vysoký tlak nebolí a právě proto se léčba vysazuje. Měřte tlak doma a zapisujte hodnoty — ordinace je stresová a naměřené hodnoty tam bývají zkreslené. Fibrilace síní zase výrazně zvyšuje riziko mozkové mrtvice, ale při léčbě ředícími léky se to riziko daří snižovat.

Volejte 155 okamžitě při náhlé slabosti nebo poklesu koutku na jedné straně, poruše řeči, náhlé poruše zraku nebo silné bolesti na hrudi. U mrtvice i infarktu rozhodují minuty.

Cukrovka 2. typu

Ve stáří se projevuje nenápadně — únavou, žízní, častějším močením, horším hojením ran. U seniorů je přitom nebezpečnější podcukření než mírně vyšší cukr: náhlá slabost, zmatenost a pocení mohou vést k pádu. Léčebné cíle se proto u starších lidí obvykle nastavují volněji než u mladších.

Nepodceňujte péči o nohy. Snížená citlivost znamená, že se otlak nebo ranka nemusí ohlásit bolestí. Denní prohlídka chodidel včetně meziprstí je jednoduchá prevence vážných komplikací.

Pohybový aparát

  • Artróza kyčlí, kolen a rukou — bolest se zhoršuje při zátěži a po ránu je kloub ztuhlý. Pohyb bolest dlouhodobě zmírňuje, i když se to zdá nelogické; úplný klid kloub zhoršuje.
  • Osteoporóza — řídnutí kostí, které samo nebolí a projeví se až zlomeninou. Nejzávažnější je zlomenina krčku stehenní kosti. Ptejte se lékaře na vyšetření hustoty kostí, zvlášť po zlomenině z malého úrazu.
  • Sarkopenie — úbytek svalové hmoty. Nebývá označována za nemoc, přitom je to jedna z hlavních příčin pádů a ztráty samostatnosti. Zvrátit ji lze pohybem a dostatkem bílkovin.

Viz Pohyb a rehabilitace.

Smysly

Zrak a sluch se přehlížejí nejvíc, a přitom mají největší dopad na samostatnost.

  • Šedý zákal je dobře operovatelný a zákrok bývá krátký. Zlepšení zraku přitom prokazatelně snižuje riziko pádů.
  • Zelený zákal ubírá zorné pole nenápadně a poškození je nevratné — proto preventivní prohlídky.
  • Věkem podmíněná makulární degenerace poškozuje ostré centrální vidění; při náhlém zakřivení rovných čar jděte k očnímu hned.
  • Nedoslýchavost vede k izolaci, depresi a zhoršuje zmatenost. Patří k ovlivnitelným rizikovým faktorům demence. Sluchadlo se vyplatí pořídit dřív, než si člověk odvykne mluvit s lidmi.

Močové cesty

Infekce močových cest je u seniorů nejčastější příčinou náhlé zmatenosti. Tohle je asi nejužitečnější věta v celém článku: když se stav ze dne na den zhorší, člověk je zmatený, neklidný nebo náhle upadne, myslete na infekci — často bez horečky a bez pálení. Patří to k lékaři hned, ne „počkáme, jestli se to nespraví“.

Inkontinence není normální součást stárnutí a často se dá léčit nebo zmírnit. První krok vede k lékaři, ne do drogerie.

Deprese a úzkost

Ve stáří se často přehlédnou, protože se svedou na věk nebo na okolnosti. Projevují se jinak než u mladších — spíš tělesnými potížemi, ztrátou zájmu, nechutenstvím, nespavostí a stížnostmi na paměť.

Deprese se zaměňuje s demencí velmi často. Rozdíl bývá v tom, že člověk s depresí si na paměť stěžuje sám a odpovídá „nevím“, zatímco člověk s demencí potíže bagatelizuje. Deprese se přitom léčí dobře — a nerozpoznaná zbytečně bere roky kvality života.

Když se sejde víc nemocí a víc léků

Čím víc léků, tím vyšší riziko vzájemných interakcí a nežádoucích účinků. U seniorů se tak často objevují závratě, pády, zmatenost a únava, které nepocházejí z nemoci, ale z léčby.

  • Jednou ročně revize všech léků u praktického lékaře — včetně volně prodejných a doplňků stravy.
  • Ptejte se konkrétně: „Je něco z toho, co už brát nemusí?“ a „Může něco z toho způsobovat závratě?“
  • Nové potíže hlaste do souvislosti s novým lékem. Zmatenost týden po nasazení léku není náhoda.
  • Nikdy nevysazujte sami. Některé léky se musí vysazovat postupně.

Kdy nečekat na objednání

  • náhlá zmatenost nebo změna chování během hodin až dne
  • pokles koutku, porucha řeči, slabost poloviny těla — 155
  • bolest na hrudi, náhlá dušnost — 155
  • pád s úderem do hlavy, zvlášť u léků na ředění krve
  • horečka, kterou nelze vysvětlit
  • náhlé zhoršení zraku
  • nechutenství a hubnutí trvající týdny

Jak si vést přehled

U člověka s několika diagnózami a několika lékaři nemá celkový obraz nikdo — pokud si ho nevede rodina. Vyplatí se jedna složka, kterou berete ke každému lékaři:

  • Aktuální seznam léků s dávkami a časy, včetně volně prodejných a doplňků.
  • Seznam diagnóz a operací s roky.
  • Kontakty na všechny ošetřující lékaře.
  • Hodnoty tlaku měřené doma, případně cukru.
  • Záznam pádů a nevolností s datem a okolnostmi.
  • Otázky na příští návštěvu, zapisované průběžně.

Tahle složka zkrátí každé vyšetření a nejednou odhalí souvislost, kterou by jinak nikdo nespojil — třeba že závratě začaly týden po změně léku na tlak.

Kam dál

Aktualizováno: 23. září 2026. Článek má informativní charakter, nenahrazuje vyšetření ani diagnózu a neobsahuje doporučení k léčbě. O všech změnách léčby rozhoduje lékař.